Březen 2016

Kavárna Divoké matky

23. března 2016 v 19:34 | M.K. |  Tak různě
Dnes jsem poprvé navštívila kavárnu Divoké matky. Všude se o ní píše v superlativech, mě ale velmi zklamala.
Hernička pro děti nic moc, navíc pokud nesedíte přímo u dveří herny, na děti nevidíte. První negativní dojem při vstupu byl naprosto vydýchaný, skleníkový vzduch. Kamarádka, která dorazila chvíli po mě, kvůli tomu chtěla odejít. Bylo nám řečeno, že tam nejdou otevřít okna, pouze v zadních místnostech, ale tam to nešlo, protože tam byly maminky s prťavými miminky. Osobně si myslím, že pro ta miminka by byl lepší čerstvý vzduch než ten totální humáč, co tam vdechovali. Vzhledem k tomu, že obrovská okna, která nejdou otevřít jsou konstantní problém, asi i větrání bude konstatní problém. Celkově to působilo chaoticky, nepohodlně a ušmudlaně (to asi hodně dělal ten vzduch). Obsluha byla moc příjemná. Ta kavárna by byla fajn designově, sami vidíte, že na fotce vypadá dobře. Nicméně návštěvu s dítětem nedoporučuji. Pro mě negativa naprosto převažují. Ještě tam někdo nechal vběhnout obrovského psa, což mi nepřijde jako dobrý nápad, vzhledem k tomu, že tam běhají malinké děti. Nejvíc se mi líbily předražené cupcakes (40 Kč), vzhledem k tomu vzduchu jsem na ně ale neměla chuť.



Jak říkám, designově velmi pěkné. Ačkoli na fotce to vypadá mnohem lépe než v realitě.



Kapesní zenová zahrádka

22. března 2016 v 21:30 | M.K. |  Tak různě
Tohle je opravdu relax. Kdysi jsem tuhle zenovou zahrádku dostala k narozeninám. Prvně jsem ji viděla v seriálu Ally McBeal, kde ji měla postava Johna Cage. Od té doby jsem jí chtěla. On jí teda měl jednoduchou, měl tam vlastně jen písek a ten přehraboval miniaturníma hrabičkama. Miniaturní hrabičky mám taky a spoustu dalších vychytávek.




Ty růžové kamínky symbolizují vodu.




No a tady je velmi nekonveční zenová zahrada, no možná je to spíš jen Halloweenská zahrada Usmívající se.


Mnichov

21. března 2016 v 21:52 | M.K. |  Německo
Mnichov je moje oblíbené město. Vlastně jsem tam chtěla kdysi žít. No nějak to nevyšlo. Mám velmi ráda města, kde jsou čisté chodníky a kde žijí kultivovaní lidé, kteří po nich neflušou, nemočí apod. Tady člověk nemůže vystrčit nos, aby nenarazil na nějaké hovado, které právě dělá něco nechutného.


Milé posezení na Marienplatz.




Krásný divočák mezi Marienplatz a Stachusem.




Bavorské kroje se mi líbí, jsou vyloženě slušivé Mrkající. Kdybych byla Bavorka, nosila bych je.




Dobrý!



S Bahn




Večerní pohoda v restauraci




Haltestelle



Zřejmě lidi dostávají infarkt, když dlouho nejede metro.





Marienplatz




L'arte fresca - vnitřek dýně

18. března 2016 v 12:37 | M.K. |  Tak různě
Dneska jsem k obědu vařila dýňovou polévku. Tak jak jsem tu dýni kuchla a uvnitř byla nádherná. Hotový umělecký dílo. Tak se o to s vámi musím podělit.



A variace v modré



Žižkovská džungle

17. března 2016 v 12:38 | M.K. |  Žižkov
Bylo nebylo. Nedaleko Bezovky se nachází tahle krásná oplocená džungle. Mimořádně to nemyslím ironicky, mně se fakt líbí! Přirozená příroda v celé své divoké kráse :). Trochu mi to připomíná komunitní zahrádku Meduňka Mrkající.

Zde je vchod do džungle Smějící se.



Jedná se o relativně velkou plochu...







Jak jsem zaznamenala, je to populární místo místního ptactva.






A končíme nostalgickým chodníčkem. Co tu asi dřív bylo?




Velká štrůdlová záhada

16. března 2016 v 13:25 | M.K. |  Žižkov
Ve velmi klidné části Jeseniovi ulice na Žižkově, dalo by se říci v takřka mrtvolně klidné části, je prodejna/pekárna štrůdlů. Ano, je to naprosto úzkoprofilová pekárna, nabízecí jen a pouze štrůdly. Samotná prodejna, respektive okénko nevypadá nijak vábně. Spíš nevábně. A teď k meritu věci. Jak je možné, že něco takového existuje a jak se to uživí?

1. Nikdy nevidím nikoho, že by si tam něco kupoval.
2. Jak jsem řekla, je to mrtvá část ulice. Chápu, kdyby něco takového bylo na Václaváku, asi to odbyt mít bude, minimálně turisté budou interesováni.
3. Štrůdl dovede upéct i úplné kopyto (proto ho tak ráda peču), tak proč ho kupovat za 40-50 Kč od pochybného chlápka (bez urážky), zvlášť pokud ani nevím, jak je ten štrůdl ve skutečnosti starý?
4. Když jdete okolo, ani necítíte žádnou vůni, jen zahlédnete umolousané okýnko a uvnitř umolousaného chlapa (zase bez urážky). Třeba ve skutečnosti umolousaný není, ale přes to okýnko tak vypadá.
5. I kdyby denně prodal patnáct štrůdlů, tak se mu to nemůže vyplatit. A já pochybuji, že jich prodá víc než pět. Ve skutečnosti si myslím, že neprodá žádný, možná tak jeden týdně, to ale asi není možné.
6. Ještě by mohl něco utržit o víkendu, ale nikdy jsem neviděla, že by u toho okénka někdo stál.
7. Nevypadá to jako podnik na praní špinavých peněz.
8. Možná má zákazníky z paralelního vesmíru (jediné možné vysvětlení).
9. Je to velká světová záhada odvádějící mě od vážných starostí. Přesto by se mi ulevilo, kdybych se dozvěděla pravdu...


Zde je fotka dotyčného zařízení. Vtipné je, že tam mají několik nápisů štrůdl. Někdy je to štrůdl a jindy štrúdl. V růžovém kolečku je napsáno "štrúdl".




A ještě jedna fotka pro ilustraci


Co jsem dnes vyfotila hezkého? (obrázky ze Žižkova)

15. března 2016 v 21:19 | M.K. |  Žižkov
Pravda, jsou to sice jen tři fotky, ale pořád lepší než rána pěstí. Třeba Vás pozitivně naladí.

Tak dneska mě úplně dostal tenhle skútr. No není nádhernej?



Pokreslený chodník. Úchvatné! Jen by tam ještě někdo musel vybrat ty vajgly. Neuvěřitelný, co se jich tam nashromáždilo. To je prostě Žižkov. No ale bez těch vajglů, to je co? Fakt krásnýSmějící se





No a tehle panáček na Vás někde v zastavárně čeká, až si ho koupíte a dáte si ho v práci na stůl Úžasný. No určitě jste u mých fotek pookřáli a ke štěstí Vám teď nic nechybí Mrkající.





Kamenné žižkovské ksichty 2.část

13. března 2016 v 12:06 | M.K. |  Žižkov
Tak píšu pokračování žižkovských kamenných hlav a ksichtů. Třeba Vás to inspiruje, abyste při chůzi povýšili svoje zrakové pole. Tady máme prvního fešáka. Celý nápis je "U amerického sokola". Že by nějaký český imigrant, který pomohl zakořenit Sokola v Americe?






Tak tenhle typ obličeje vídám velmi často v obchodech, na poštách, u lékaře apod. Obvykle jde o nějakou ukřivděnou bábu, která i kdybyste se postavili na hlavu, se bude tvářit takhle. I kdyby vyhrála 10 miliónů, bude se tvářit takhle, protože je měla vyhrát dřív a teď už je jí to jedno. Že se tomu umělci chtělo dělat zrovna tenhle ksicht, to fakt nechápu!



Školačka




Asi satyr?




Tady mě pobavil zvědavý obyvatel domu, který mě pozoroval při focení (otevřené okno vpravo nahoře). Jinak by to mohl být Mistr Jan Hus? Nikde žádný nápis Nerozhodný.




Tady máme párek andílků, ale nevidím křídla? Zdá se mi to, nebo mají přes ramena hady?





No a tenhle typ lidí je taky v populaci hojný. Jednají s vámi přezíravě a jako s idiotem. Unaveně vám vysvětlí, jak se věci mají a že něco nejde.




Kamenné žižkovské ksichty 1. část

12. března 2016 v 21:53 | M.K. |  Žižkov
Zjistila jsem, že Žižkov je snesitelnější, pokud při chůzi zakloníte hlavu a díváte se nahoru. Může se stát, že uvidíte něco hezkého. Mě konkrétně oslovily kamenné tváře, které mají některé starší domy. Nevím, jaký je přesný terminus technicus. Kdybyste to někdo věděl, napište mi to. Díky. Sbírku fotek budu průběžně doplňovat.

Tak tohle je zatím můje nejoblíbenější ksicht. Veselý piknik. No uznejte, že je Vám hned líp, jak se na něj podíváte.




No a tohle je psycho. Děsivý, ne? Klidně by kolem toho mohla vzniknout legenda, že kdo se na tenhle ksicht podívá, tak....No zatím jednoznačně nejhrůznější.





Tak tohle je taky znepokojivý, ale kam se to hrabe na ten předchozí. Tenhle vypadá spíš jako vrah těsně před činem.





Tak tahle "Dáma s šálou" patří mezi ty lepší. Víc nakřivo už to vyfotit nešlo, ani mi to pak v počítači nešlo srovnat, ale myslím, že se to přežije.





Tomuhle říkám Wolfi. Připomíná mi Mozarta.





No a tohle je vyloženě klid, mír, harmonie. Antická krása. Zítra zase nějaký ksichty přidám.





Jablíčka jsou mimo soutěž, ale líbily se mi, tak jsem je sem dala Usmívající se.


Zdemolovaný hotel Praha a jeho otisk v žižkovském paneláku

10. března 2016 v 16:00 | M.K. |  Žižkov
Tak si vykračuju po ohavném Žižkově, když tu můj zrak spočine na pěkném, zchátralém paneláku. Jeho balkóny jsou schoďovitě posazené a ihned mi vyvstane asociace se zbouraným hotelem Praha. Kdo by po něm tesknil, nechť zavítá do žižkovských ulic. Podle mě se tedy rozhodně zbourat neměl!






Všimněte si, jak zpod každého balkónu vyrůstají trsy trávy. To je zajímavé, že? Takové eko!Úžasný







No a tady je moc pěkná stříška. Dodává tomu trochu slumový ráz. Určitě všichni ostatní obyvatelé domu jsou nadšení, že si ji tam ten pán dal.Šlápnul vedle